3.7.2011 neděle Den 006
Vstáváme v 7.30, nebe ani mráček. Ráno opět nejdůležitější věc, nalézt záchod. Po 3km šlapání do Mégavé následuje dlouhý sjezd. Snídáme až po 12km ve Flumetu, mají otevřeno až od 8.00. Croassanty přímo z pekárny a jogurt z marmeládou se sýrem ze včera jíme na zahrádce místní zavřené restaurace. Pozorujeme při tom manévry při přistávání třech horkovzdušných balónů. Dva to zvládli skvěle přímo na silnici ale jeden skončil v lese. Cesta z Flumetu až do Ugine je opět z kopečka. Z Ugine do Albertville je v mapě kreslená dálnice ale pozorováním místních cyklistů jsem objevili první francouzskou cyklostezku. Až do Albertville jedeme tedy po ní a po delší době je to příjemné odreagování od zdejšího provozu. Albertville projíždíme raději po okraji a pokračujeme dál po proudu řeky Isére teď už po rovince po vedlejší silnici do městečka Aiton. Tam Isére opouštíme a proti proudu další říčky Arc odbočujeme do průsmyku mezi horami, naštěstí po větru to máme 46km do St.Michel de Maurienne. Cesta se mírně zvedá ale vítr nám pomáhá ve šlapání. Cestou, v Aiguebelle stavíme na oběd. Tentokrát na čas přesně v 12.00, baštíme bagety se sýrem a salámem před místní bankou. Slunko pálí jako o život, hruška na závěr a pádíme dál. Šlapáním se člověk alespoň trochu zchladí. Dochází nám voda i energie, takže ještě jedna zastávka po 30km ve městě St-Jean-de.Maurienne. Zajíždíme vysoko do města abychom doplnili energii jedním oroseným pivkem a doplnili v lahvích vodu. Záchody na místním nádraží nás pěkně vypekli. Střídáme se a vyměňujeme si dveře. Plně automatický záchod se domnívá, že je prázdný a spouští dezinfikování kabiny párou. Se staženýma kalhotama a puštěným kohoutkem se nedá nic dělat. Nechávám se dezinfikovat též.
Od rána se na nebi neobjevil jediný mráček a sluníčko hřeje přímo na záda je 38 stupňů. Po odbočení v Aitonu po proudu řeky Arc jsme nastoupali asi 300m. Jsem v St.Michel de Maurienne v 770mnm a odbočujeme na dnešní pass Col-du Télégraphe do výšky 1566mnm. Čeká nás na 11km převýšení 800m. Ještě netušíme že přesně touto cestou kterou jsme zvolili se pojedou za tři týdny závody Tour-de-France. Pass zdoláváme na dvakrát První zastávka po hodině šlapání přišla vhod. Hltáme čokoládu co jsme vyšetřili a další pauzu plánujeme za půl hodiny. Čokoláda ale dodává nevídané síly a za půl hodinky jsme již prakticky na vrcholu. Snažíme se něco vyfotit z vyhlídky, chtěli jsme si dát pivko, ale všude zavřeno. Sedáme tedy na kola a sjíždíme z kopečka do dnešního cílového místa Valloire. Nakupujeme v Carrefouru večeři, ale nakonec ji přehodnocujeme na snídani a večeříme v místní hospůdce pizzu „čtyři sýry“. Spaní máme předběžně vyhlídnuté, buď v parčíku nebo na místní skále. Je 20.30 a v této výšce ve stínu příjemných 15 stupňů.
Celkem ujeto 756km – Dnes 130km
Celkem nastoupáno 7883m – Dnes 1535m
Celkem na kole 45:40 – Dnes 7:22 hodin
Spíme v 1486mnm !!
Počasí – celý den sluníčko bez mraků, vedro – větřík v zádech 38-40 stupňů
