30.6.2012 sobota Den 009
Budíme se do krásného slunečného rána u jezera Biele see. Vaříme si ranní čaj a snídáme, než šlápneme do pedálů. Cesta kolem jezera vede většinou po cyklostezce. Na konci stavíme v kempu na záchod a vyrážíme odlehčeni na další cestu. Kousek za kempem míjíme fotbalové hřiště s přístřeškem na přespání. Dál pokračujeme podél řeky Aare směrem na Solothurn, Olten, Farau a Brugg. Chceme dnes našlapat co nejvíce kilometrů, je sluníčko a na zítra chceme mít rezervu abychom stihli autobus. Cyklostezka do Solothurn je zčásti asfalt z části šotolina po proudu řeky prakticky po rovince. Za městečkem Staad si prohlížíme místo, kde jsme minulý rok s Luďanem spali kvůli dešti na záchodkách. Popojíždíme dál do městečka Altreu, kde se konná závod na kolečkových bruslích, ale mnohem zajímavější je největší výskyt čapích hnízd co jsme kdy viděli. Skoro všude na stromech, na střechách a komínech jsou čapí hnízda. Na jednom domě dokonce osm hnízd. Fotíme čápy a pokračujeme po kvalitní šotolině do Solothurnu. Již před městem je vidět nebývalý pohyb u vody. V řece již pár kilometrů před městem plavou stovky plavců. V Solothurnu na nábřeží vylézají z vody a zřejmě pokračují dál v běhu. Koná se tu každoroční Gigatlon. Ve 12 hodin dorážíme do Aarwangen. Přejíždíme most ale nikde žádný obchod. Na radu místního šlapeme do kopce, do centra, kde má být otevřen obchod, ale je to krize, skoro nic nemají. Kupujeme klobásy a ořechové máslo a jedeme zpět na most a dál po naší trase. Ve Wolfwillu zastavujeme v místě kutilů pítek na vodu a různých vodních kolotočů. Čepujeme vodu a o kousek dál s velkým překvapením objevujeme obchod. Má těsně před zavíjačkou a my konečně sehnali melouna a ještě kupujeme kolu. Je hrozné vedro, tak jedem dál, za Wolfwillem jsou dva úseky lesa a v tom druhém vím o lesním posezení se střechou, grilem a vodou. Tady by se to spalo být večer. Stavíme v půl druhé a obědváme ve stínu klobásky a vydlabáváme melouna. Po výjezdu z lesa před Boningenem míjíme taky pěkné místo kdy by se dalo přespat. Musíme ale pokračovat dál. Podél dálnice přijíždíme do Aarburgu a po cyklostezce pokračujeme až do Oltenu. Za městem přehlížíme odbočku ale jedeme stále naším směrem. Po pár kilometrch odbočujeme k řece Aarau a znovu se napojujeme na naší trasu. Dojíždíme k malé přehradě, kde jsme původně chtěli přespat, ale je poměrně málo hodin – čtyři odpoledne a navíc je přístřešek plný bezdomovců. Jedeme tedy dál přes město Aarau dále po levém břehu stejnojmenné řeky až do Bruggu. Spěšně hledáme obchod a 15 minut před zavíračkou nakupujeme v Migrosu vajíčka a sýr na večeři a šunku na snídani. Teď už můžeme v klidu šlapat a hledat místo na spaní. Když jsme vcházeli do krámu, bylo pěkné počasí ale najednou během pár minut začalo nečekaně pršet. Je nám to až divné jak se mohlo počastí tak rychle zkazit. Celou dobu jedeme bez trik a najednou se takhle zkazí počasí. Předpověď na noc nevypadá nijak růžově. V půl deváté dojíždíme do Badenu a hledáme něco na spaní pod střechou. Zvažujeme přístřešek na dětském hřišti. Je to ale v centru města a máme obavu, že se sem v noci přijdou bavit místní výrostci. Jedeme tedy dál. V 9 hodin míjíme opuštěný přístřešek u kabin neudržovaného fotbalového hřiště. Hřiště je zarostlé vysokou trávou a kabiny se trochu rozpadají takže by tu měl být klid. Parkujeme a už za tmy vaříme vajíčka s klobásou a sýrem. Konečně uléháme ke spánku a radujeme se že pod střechou. Najednou přijíždí auto a osvěcuje naše ležení. Někdo z výboru místních „fotbalistů“ a moc se mu nelíbí že zde chceme nocovat. Vysvětlujeme, že v 6 ráno odjedeme. Nemá stím nakonec problém, ale upozorňuje nás na kontrolu policie, která sem prý jezdí k místní fabrice. Je dost hodin a moc se nám nikam nikde nechce po tmě hledat další přístřeší. Víme ale, že bychom stěží usnuli. Nevíme zda nás např. přímo on nenahlásí na policii, se kterou nechceme řešit v noci nějaké dohady, jsme přeci jen na soukromém pozemku. Nakonec balíme a kolem 11 hod. odjíždíme. Po pár stech metrech hledám peněženku a ta nikde! Vracím se tedy zpátky a je tu na stole. Ve zmatku balení a ve tmě jsem ji položil na stůl a zapomněl na ni. Uff ještě že jsem si cestou vzpomněl ji zkontrolovat, máme tam veškeré peníze, karty a doklady. Šlapeme dál ještě asi 5km a svítíme si baterkou na cestu a cedule zančící náš směr cesty. Je před bouřkou a tma jako v pytli. Nakonec těstě vedle stezky na břehu říčky Furt nacházíme malý plácek kde by se dal postavit stan. O půlnoci už ležíme ve stanu a jdeme spát. Máme toho dost najeli jsme 154 km. V noci nás budí ohromná bouřka. Blýská se v jednom kuse a leje jako z konve. My jsme ale v teple pod celtou.
Celkem ujeto 841 km – Dnes 154 km
Celkem nastoupáno 8151 m – Dnes 615 m
Spíme v 455 mnm
Na kole 57:11 – Dnes 9:32
Počasí – celý den pařák 35 stupňů, večer se zatáhlo a bouřka z vedra. V noci slejvák.
