19.6.2012 středa Den 001
Do Sniny dorážíme už v 6.30. Skládáme kola a brašny a vyrážíme přes Sninu abychom sehnali dvě důležité věci, obchod a WC abychom se mohli převléknout. Obchod jsme našli hned při cestě, LIDL. Nakupujeme snídani, svačinku a vodu. Záchod je také při cestě, neboť projíždíme kolem nádraží. Na celkem špinavém záchodě provádíme ranní hygienu. Teď už nic nebrání vyrazit do prvního kopce směr Morské Oko. Pro začátek je to celkem vyčerpávající stoupání a sluníčku už začalo taky připékat. Naštěstí je cesta většinou mezi stromy a můžeme se schovat ve stínu. Objíždíme celé pohoří a trochu měníme původní trasu, k Morskému Oku přijíždíme z jihu po silnici a ne ze severu z vrchu lesem. Není zcela jisté zda cesty které jsou v mapě kterou máme pro tento úsek okopírovanou jsou sjízdné případně schůdné. Je vedro jako v pekle. Dva kilometry před Morským Okem musíme zastavit a zdlábnout jablíčka ke svačině a trochu si odpočinout. Po chvilce ještě došlapeme poslední úsek do kopečka a těšíme se, že si u Bufetu dáme studenou limču a řízečky z domova. Je zrovna poledne, ale jediný Bufet na druhém konci jezera je zatvorený. Obědváme tedy u opuštěného, spíše vybydleného, penzionu a zapíjíme to teplou vodou z lahví. Od Morského Oka se můžeme vrátit stejnou cestou co jsme přijeli, ale nakonec tlačíme asi půl kilometru kola po žluté lesní cestě – krpálem plným kamenů. Konečně jsme na cestě a radujeme se z dlouhého sjezdu do vesnice Remetské Hamry, kde zastavujeme hned u první hospody. Zavřeno ! Naštěstí pan hostinský opravuje před hospodou auto, prodává nám několik limonád, které skoro na ex pijeme a ještě u něho dotáčíme do již prázdných lahví vodu. K našemu překvapení vesnička disponuje ještě další hospodou a dvěma krámy. Trochu nás to uklidnilo, že nejsou tyto oblasti úplná „prdel světa“. Ve vesničce Jovsa odpočujeme opět do kopečka abychom nemuseli pokračovat po hlavní silnici – kratší cestě. Objíždíme tedy vodní nádrž Zemplínská Šírava zhora vysoko nad její hladinou po úpatí Vihorlatských vrchů. Kopec je mírný, ale strašně rozbitá silnice. Pohybujeme se šnečím tempem. Jsme totálně vystavení z vedra 36 stupňů, které je i teď kolem 15 hodiny. Poslední úsek nejprudšího stoupání musíme asi 200m tlačit kola. Konečně jsme nahoře o 300m výš a čeká nás už jen sjezd k Vinianskému jezeru, kde hodláme přenocovat v kempu. Pláž je plná lidí, ale kemp není v provozu, sezóna začíná prý až za týden ??!! Nikde není WC ani umývárna akorát u stánku a ten končí ve 21 hod. a otevírá až v 9. Koupeme se v teplé, ale celkem špinavé vodě Vinianského jezera a chvilku poleháváme na pláži a relaxujeme. Dalo by se krásně spát i tady, ale raději bychom šli dřív do hajan tak ještě sháníme okolo nějaké ubytování v chatce. Nakonec se nám daří zavolat nějaké paní která má u jezera chatičky. Přemlouvá nás ale abychom se raději ubytovali v jejím penzionu na Šíravě – má tam již vše připravené. Nelíbí se nám, že bychom se měli ještě někam přesouvat a cena 24Eur za 2 osoby. Po chvilce smlouvání se domlouváme na 15 Eurech pro oba. Skládáme věci na kola a jedem za jejím autem asi 5 km až do ponzionu Tilia u jezera. Dostáváme krásný pokoj se sprchou záchodem a terasou. Jdeme se ještě vykoupat do čisté Šíravské nádrže, kde si připadáme jako u moře. Pak už spokojeně sedíme na terase a u kafíčka plánujeme zítřejší trasu. Je 21 hod, 26,4 stupňů a jdeme spát.
– Dnes najeto 78 km Celkem 83 km
– Čas na kole 6: 26 min Celkem 6:52
– Max 49km/h průměrně 12
– Dnes a celkem nastoupáno 1276 m
– Max výška 717 mnm
– Spíme v 192 mnm- Počasí – Pařák 36 stupňů, dopoledně pár mráčků
