8.7.2013 Pondělí Den 020
Na osmou hodinu vracím klíče od chatky připravený n acestu. Ještě u stolu snídám dva rohlíky s paštikou a dávám si k tomu ranní kávu a Motolu na nakopnutí. V Železné Rudě se ještě zastavuji u dvou obchodů se sportem, ale oba mají zavřeno a otvírají až v 9 hodin. Půl hodiny bych musel čekat bez jistého výsledku. Vyrážím tedy na první dnešní šestikilometrové stoupání z 824 do 1240mnm. Nad Jezerem Laka odbočuji na červenou lesní cestu a sjíždím k jezeru zkratkou. Od jezera musím zase dva kilometry do kopečka o 100m výš, abych mohl pěkně z kopečka sjet do města Prášily. Míjím odbočku, kde jsme před dvěma lety s Monikou omylem vyšlapaly až skoro na vrchol kopce Ždánidly a pak jsme korytem vyježděným od traktorů sjížděli z druhé strany hory dolů. Nechápu jak jsme se mohli takhle seknout odbočka je docela dobře značená. Z Prášil mne čeká sedmikilometrový kopeček na rozcestí „předěl“ před rozhlednou Polednik. Tam až nepojedu, už jsme tam jeli a cesta z předělu k Poledniku je samej velkej šutr. Cesta nahoru je příjemná a šlape se pěkně až na poslední 200m úsek před předělem. Nedá se nic dělat, musím tlačit. Kombinace váhy brašen, trojkového stoupání a hrubého štěrku, místy předěleného odvodňovacími kanálky brání zdolat poslední úsek v sedle. Z předělu je krásný sjezd Javoři cestou kolem hory Oblík a dál podél Roklanského potoka, který se motá různými šumavskými slatěmi až do vesnice Modrava, kde se z Roklanského a Filipohuťského potoka stává řeka Vydra. Před Modravou zjišťuji, že se mi vypnul telefon a tím pádem už od Prášil mi nenahrává záznamem trasy. Budu ji muset doplnit ručně, ale už bez výškového profilu –škoda. V Modravě stavím u pěkné hospůdky na Motolu. Moje další cesta je opět nahoru. Proti proudu Modravského potoka mě čeká 12km stoupání o 300m výš ař do 1272mnm na Černou Horu. Kousek za Modravou potkávám na cestě Marcelu Červenkovou s pojišťovny. Brzdím zdravím a chvilku si povídáme co a jak. Proti proudu potoka je stoupání celkem pozvolné ale jak se cesta stočí od potoka směrem nahoru dá docela zabrat, navíc když se asfalt změní v šotolinu. Pod Černou Horou sjíždím ještě k prameni Vltavy a odsud zase nahoru, dnes do posledního většího kopce Stráž do 1250m. Ze stráže je to z kopečka po trase 1023 až na Knížecí pláně, kde je u cesty pěkná hospůdka. Jsou dvě odpoledne, tak je čas na oběd. Dávám kuře se zelím a knedlíkem. Mňam. Za celou cestu mi poprvé fouklo trochu do zad, takže cesta do Strážného, která je stejně z kopečka příjemně uběhla. Ve Strážném musím asi 2km po frekventované silnici a jsem rád, že jedu zase po rozbité asfaltce. Cesta přes Mlaka vede přes pár kopečků polemi a lesem na hraniční přechod Stožec., kde se to jmenuje Nové Údolí. Je tam ve třech starých vagónech hospůdka a muzeum železnice. Hasím žízeň malinovkou a debatuji s dvěma cyklistkami, se kterými jsme se ze Strážného stále předjížděli. Já vždy začal řešit nějaký telefon a byli zase přede mnou. Radí mi kudy dál k Schwarzenberskému kanálu. Zbývá mi tedy ještě jeden kopeček a dojíždím k Rosenauerově pomníku do míst kde začíná Schwarzenberský kanál. Čeká mne 53 km „z kopečka“ . Až na jednu vyjjímku, kanál u Jelenjího vrchu teče nepřístupným tunelem, takže je potřeba malý kopeček přejet. Cesta je sice z kopce, ale její sklon je nepatrný, na 53 km se nadmořská výška sníží jen o 125m, takže je to prakticky rovinka a vzhledem k horší kvalitě cesty se dost často izdá, že šlape člověk do kopečka. Za dvě hodinky jsem na konci české i rakouské části, která je oproti naší dost zanedbaná. Vyjjímkou je jen kousek kolem hranice. Je docela dost hodin asi půl osmé a nemám nic koupeného k večeři. Podle mapy v 9km vzdálené vesnici Pasečná by měl být penzion. Jedu po trase 1019 po strašném asfaltu, místy se asfalt mění v drť šutrů. Za chvilku jsem v Pasečné. Už přestávám věřit, že v téhle díře něco bude, když náhle se přede mnou zjevuje penzion Dobík a za ním i venkovní stánek. Paní mi nabízí poslední jídlo co má – čočkovou polévku a vrabce se zelím a bramborovým knedlíkem. Neváhám ani minutu a vše zapíjím dvěma kofolami a tureckou kávou. Ubytování je bohužel díky jedinému penzionu široko daleko za 400Kč. Paní je nekompromisní a já vzhledem k pozdní hodině a okolním polnostem nemám na výběr. Dávám horkou sprchu, doplňuji ztracený záznam trasy so Endomonda a v posteli dopisuji denník. Dnes se pěkně šlapalo, bylo hezké letní počasí i když trochu mráčků. Je už půlnoc a já jdu spát Dobrou.
– Dnes najeto 140,09 km Celkem 1923,67 km
– Čas na kole 9:03:31 min Celkem 136:34:24
– Max dnes 50,31 km/h Průměrně dnes 15,46
– Dnes nastoupáno 1852m Celkem nastoupáno 28702 m
– Max výška 1272 pod Černou Horou
– Spím v 847 mnm
