Den 18 – Úterý 8.7.2014
Na osmou hodinu mám připravenou úžasnou snídani. Ani to nemůžu sníst, tak mi Honza balí jednu housku se salámem sebou. Spal jsem na zemi i když mi přichystali postýlku, aby nemuseli převlékat. Slibuji že napíšu až dorazím domů a pošlu společné foto. Snažím se něco zaplatit, ale Renata nic nechce, prý jsem jejich host. Ráno svítí sluníčko, takže vyrážím s radostí. Ještě kousek jedu po R5 na hranice ČR přes Dolní dvořiště a hurá jsme doma. Odsud vede cyklostezka č.12až do Prahy. Cesta je pěkná , dost kopečků na rozdíl od Rakouska taky zmizely cyklostezky. Jede se po vedlejších silnicích. Cesta vede občas kolem Vltavy, ale často je potřeba vyjet z jejího koryta zase na kopec. Jako na houpačce. Přes Rožmitál na Šumavě dojíždím do krásného Českého Krumlova. Hned na kraji Krumlova je důvod k oslavě. Najíždím přesně svůj 2000 km. Projíždím přelidněné centrum a jsem rád, když můžu na druhé straně Krumlova na vyhlídce posvačit housku od Hanze a odpočinout si od té hromady lidí. Kolem druhé hodiny přijíždím do Českých Budějovic. Poslední úsek cesty vede po dosti frekventované silnici, pochopitelně bez cyklopruhu. Tady si definitivně uvědomuji, že jsem v Čechách. Oproti Rakousku, kdy každý řidič zpomalí a počká, až je vhodná příležitost k předjetí, český řidič se snaží asi cyklistům dokázat, že mají auta. Nejenom že projíždějí bez zpomalení, ale někdy tak těsně, že mi úplně rozkývají kolo. O troubení nemluvě. V Rakousku se mi nestalo, že by na mě někdo zatroubil. Kousek od náměstí předávám kolo do servisu kvůli výměně řetězu, doplnění drátu a vycentrování kola. Jdu se mezitím najíst do restaurace na náměstí. Řízek s bramborem a pivo za 200 kč je dost, ale dobrý. Kolo není ještě hotové , takže chvíli čekám a v půl čtvrté už vyrážím po trase 12 dál. Jedu těsně kolem Vltavy až k zámku Hluboká nad Vltavou. Odsud pak stezka vede lesem a přes různé vesnice trochu kopcovitou krajinou. Za Dolním Bukovskem mě začíná zezadu stršit bouřka a během několika minut začíná pršet. Rychle uklízím suché věci připevněné na brašně a navlékám na sebe šusťákovou bundu a frčím dál, déšť nedéšť. Chvílemi i ujíždím, ale z deště se stává opravdu slejvák. Po 13 km jízdy v dešti odbočuji pod přístřešek ke stánku u Rytířského rybníka u přírodního parku Černická obora. Dávám si kofolu a svačinku. Dojídám vše co my zbylo. Prší stále a je již půl sedmé. Mám najeto 111km a nemá tedy cenu něco honit. Je tu i kemp. Za 60kč prý přespání. K večeři ještě dávám smažák na přepáleném tuku. U stánku sedí partička místních opilců a připojuje se i učitel Standa. Jel koupit rohlíky a skejsnul tady. Až do půl desáté povídáme, než konečně sedá na kolo a odjíždí. Nabízel mi i možnost přespat u nich doma, ale vzhledem k několika telefonátům jeho rozzuřené manželky, raději odmítám. Navíc se Standa sotva drží na nohou. Hledám místo na stan mezi stromy a zjišťuji, že kemp je opravdu příšerný. Cisterna na vodu a dvě latrýny se suchými záchodky. Jen co vlezu do stanu začíná průtrž mračen, skoro se bojím, že stan nevydrží. Jen aby to do zítra vše vypršelo. Dnes se jelo pěkně, bylo sluníčko až na tu přepršku, ale byla to taková letní bouřka, až na tu noční.
- Dnes najeto 111,01 km Celkem 2078,12
- Čas na kole 6:16:07
- Průměr 17,7 km/h
- Max 55,73 km/h
- Nastoupáno 1273 m Celkem 26.027 m
- Max výška 790 mnm
- Spím v 542 mnm