Den 9 – Neděle 29.6.2014
Vstávám bez budíku v půl sedmé a v sedm už vyrážím na cestu. Noc byla bez problémů, akorát bylo celkem nezvykle teplo. Do Vídně je to přes pár kopečků asi 50km. Krajina je plná větrných elektráren a čím se blížím k Vídni blíž, tak se narovnává. Cestou snídám zbylé sýry. Dnes je neděle a celé Rakousko má všude zavřeno, člověk nenarazí na žádný obchod kde by nakoupil, vyjma benzínek a doufám v centru Vídně. Vídeň mě opravdu příjemně překvapila. Projel jsem jí celou po pěkně značených cyklostezkách a ani metr jsem nemusel ujet po silnici. Klobouk dolu Rakušáci. Celé město je propletené cyklochodníky a zvýšenými cyklopruhy, cyklomosty a cyklotunely. Na kraji Vídně zajíždím pro jistotu k benzínce a kupuji si konzervu gulášové polévky na večeři, pokud by nic jiného nebylo k mání. Po nějaké době příjemné jízdy kolem Dunaje vjíždím do samotného centra Vídně Tady už mají některé stánky z občerstvením a kavárny otevřeno. Super, dám si Vídeňskou kávu a k tomu dva kopečky zmrzliny. K obědu si vybírám kebab v tortile a pěkně se nadlábnu, kdo ví kdy bude další jídlo. Od rána svítí sluníčko a vítr taky nefouká. Jede se moc dobře. Jsem po obědě, je kolem 12 hodiny a vyrážím dál. Stezka EV9 mě vyvádí ven z města zázračným způsobem, mám z toho pocit, že nemůžu být v tak velkém městě. I v menším městě občas člověk zabloudí. Na okraji zastavuju u KFC kvůli doplnění vody a použití WC. Bohužel jsem nikde nepotkal informace, takže mapu nemám, ale značení je výborné a pokud mám nejistotu používám mapu v telefonu. Z Vídně je cesta převážně z kopečka, prakticky pořád po cyklostezkách do města moc nezajíždí. V Laxenburgu asi 20km z centra Vídně je pěkné přírodní koupaliště, ale placené. Zastavuji přeci jen u stánku a dávám si chlazeného Radlera. Pořád je vedro, ale odpoledne se začínají honit mraky. Cesta pokračuje dál podél Wiener Naustädter kanálu proti jeho proudu celkem 33 km, ale nen ani poznat stoupání. Je zajímavé, že vodní kanál občas veden po speciálním mostě nad řekou.
Kolem třetí hodiny začíná poprchávat. Beru na sebe šusťákovku a jedu dál. Déšť jde proti a v dáli je jasno, bude to jen přeháňka. Skutečně prší jen asi 20 minut a nejsem ani moc mokrý. Doufám že mě ještě později vysuší sluníčko. Po pár kilometrech v Leobersdorfu to ale začíná vypadat, že se ještě něco dalšího přižene zprava. Začínají práskat blesky a začíná pokapávat. Projíždím ulice a hledám kde bych se schoval. Nějaká paní vycouvává z garáže a já na poslední chvíli uhýbám k sousedovi do přístřešku na auta abych do ní nenarazil. Právě včas. Spouští se takový liják, že bych během dvou minut promokl jako myš. Ještěže jsem pod střechou. Přeprška je hnedka pryč a já vyrážím dál spokojen a suchý. Ještě musím jednou zastavit pod mostem a chviličku čekám před deštěm. Poté už za mrakama vylejzá sluníčko a suší co déšť před tím namočil. Ve Wiener Neustadtu se stezka konečně odpojuje od stejnojmeného kanálu a pokračuje dál, chvíli polní cestou, chvlíli lesem přes Brunn an der Pitten nad kterým se honosí zámek nebo hrad Schlossberg až do městečka Schlossteich kde bych rád přespal. Nad městem je na skále hrad Burg Seebenstein a okolo by mohli být nějaká místa na spaní. Poptávám se po nějakém apartmánu . zimmerfrei, ale nikde nic otevřeno. Pod hradem je sice ponzion, ale dost luxusní a z nástěnky čtu nejnižší cenu 40E. Už jsem venku a jedu dál. Po pár stech metrech sjíždím do Natural Parku, kde jsem na mapě vyčetl posezení s přístřeškem. A skutečně, luxusní apartmán pro mě. Přístřešek v klidu od lidí se stoly a lavicemi akorát na spaní. O kousek dál dokonce splachovací WC a potůček. Hned se ubytovácám, vařím si gulášovku , dácám si čaj a kávu a půjdu do hajan. Nebe je trochu zamračené, ale pršet klidně může. Teď je 21 hodin a krásných 19 stupňů. Akorát začínají bzučet komáři, ještěže jsem si nezapomněl přibalit repelent. Zítra budu po 50 km slavit prvních 1000 km.
- Dnes najeto 148,42 km Celkem 949,74
- Čas na kole 8:56:03
- Průměr 16, 61 km/h
- Max 53,92 km/h
- Nastoupáno 771 m Celkem 12.437 m
- Max výška 412 m což je tady