12.8.2016 pátek Den 010
Vinadio přes Col de la Lombarde 2350 mnm – Sain Martin du Var (Francie)
Večer pozorujeme záhadné blikající světlo pohybující se po cyklostezce tam a zpět. Nejprve jsme mysleli, že je to cyklista, ale začalo se pohybovat i nahoru. Utěšujeme se tedy vysvětlením, že je to světluška, svítí ale dosti výrazně. Ráno vstáváme v 8 hodin a je úplně modré nebe. Sluníčko osvětluje hory nad námi. Zastavujeme u veřejných WC a vyjíždíme znovu do městečka Pratolungo do kavárny. Ochutnáváme pravé italské espresso, croasanty a zapíjíme ananasovým džusem. Čeká nás poslední ale dosti náročné stoupání na Pas Col de la Lombarde ve výšce 2350 mnm. Vyrážíme z 900 m a délka stoupání je kolem 22 km. Začíná v městečku Ruviera 13 ti zatáčkami se stoupáním 10% po strmé skále. Celé stoupání je dost příkré, ale moc krásnou krajinou. Předjíždíme dva důchodce na dvoukole, odhadujeme věk mzi 67 a 75 lety. Dále předjíždíme cyklistu z hliníkovými brašnami. Vypadá jako motorkář, který přišel o papíry a vše přendal na kolo. Fousy, pupek, sandále, propocené triko a vzadu dvě hliníkové brašny. Zastavil u nás snědl brzdu chleba, vypil litr džusu a jel dál. Dostal přezdívku Šotek. Prostřední část stoupání vede modřínovým lesem, silnice se zúžila tak na jedno auto a vypadá to tu jako v pohádce. Krásný čistý modřínový les pokrytý jehličím. Konec stoupání je už otevřená krajina, která vede kolem pastvin s krávami a několika jezírky, kde se sluní pár turistů. V půl druhé jsme nahoře v 2350mnm opět na hranici Itálie s Francií.
U stánku si dáváme pivko, fotíme panoramata a jedem dolů do Francie. Cesta vede přes město Isola 2000 kolem spousty sjezdovek a vleků až do města Isola. Asfaltku lemuje stezka pro šílence vyznávající downhill. Dva kluci prosvištěli terénem skoro kolmo dolů. My se pomalu spouštíme a občas zastavujeme trochu zchladit brzdy. Ještěže mají některé zatáčky proti kopce. V Isola se chceme naobědvat. Zajíždíme k restauraci objednáváme Colu ale jídlo už nám prý nedají, je prý po druhé hodině. Trochu jsme zapomněli na ten blbý francouzský zvyk od tří hodin nedat nikomu nic k jídlu i když je restaurace otevřená. Spousty restaurací ale i zavírá, jsou přeci tři. Dopíjíme tedy Colu a jedeme dál směr jih. V Isola jsme původně měli odbočit na naplánovaný Col de la Bonette 2802 mnm nejvyšší pass v Evropě, ale bohužel není opět čas. Již v minulosti jsme ze stejného důvodu pass vynechali. Co se dá dělat, musíme si ho nechat na příště. Cesta vede po silnici podél říčky Var z pěkného kopečka, ale proti nám fouká asi od moře strašný vichr. Musíme z kopce vydatně šlapat, abychom jeli alespoň 20km/h. V každé vesnici koukáme po restauraci a po krámu, ale nic. Všude mají po třetí hodině jen nápoje. Příšerná Francie, nadáváme a dřeme z kopce namísto abychom se vezli. Konečně o 28 km proti větru zastavujeme u rychlého občerstvení, mají ceduli plnou jídel, ale už nám také nic neudělají. Museli by asi dojít dozadu do skladu nebo zapnout sporák. Naštěstí mají ještě poslední 3 párky zapečené v bagetě se sýrem. Dáváme si k tomu pivko, abychom vylepšili chuť. Ve čtyři hodiny konečně oběd. Jedeme dalších 20km do města Saint Martin du Var, kde je dle mapy rybník a kde chceme spát. Před městem stavíme u řezníka a kupujeme u něho 3 lahve vína. U kebabáře, který chce využít místní zvyky ve svůj prospěch a proto má nonstop, ještě kebab na večeři. Pokračujeme do Saint Martina, najíždíme na cyklostezku a zastavujeme u Lac du Broc. Jezero je obehnané plotem. Nesmí se tu nic. Ani koupat ani kempovat, jen chodit a běhat. Bránu zavírají v osm a otevírají v 7 ráno. Vracíme se tedy kousek zpátky po cyklostezce k soutoku řek Le Var a L’Estéron. Koupeme se v v čisté L’Estéron kousek od soutoku, než se vlije do špinavé Le Var. Je tu vody jen tak sporadicky, ale mezi kameny se dá najít i hlubší místo na namočení celého těla (v leže). Na soutoku budeme i spát, David říká že je to luxusní spaní kam by vzal děti na dovolenou. Večeříme kebab, popíjíme vínko a užíváme si tepla. David nakonec ještě objevil místo na spaní přímo na písku ve vyschlém korytě řeky Le Var. Natahujeme pod nás plachtu a jdeme spát. Je to krásně měkké. Je půl desáté a krásných 23°C. Spíme v 135 mnm.
Celkem ujeto 924, 99 km – Dnes 99, 49 km
Čas na kole 6:38:16
Průměrná rychlost 14,98 km/h Maximálka 54,50
Celkem nastoupáno 1530 m Max výška 2350 mnm
Průměrné stoupání 4% Max stoupání 14%
Sjeto 2256 m průměr -2% max -16%
