Den 13 – Pátek 2.8.2019
Budíka si ani neřídím. V noci dost pršelo. Také dost dlouho povykovali děti. Ráno je ale hezky. Vařím si mátový čaj a na pohodu vstávám. V klídku balím a před jedenáctou můžu vyrazit. Ještě ale snídaně. V kempu dělají výborné presso a kupuju si k tomu dva mini croassanty s vanilkovým krémem a jahodový jogurt. Hned kousek od kempu začíná klesání z 890m. Sjíždím z prudkého kopce asi 11km na hlavní silnici. Šlapu směr Olot a míjím babky u silnice co prodávají med. Né děkuju, kam bych to dal. Po 20km jsem v Olotu, projíždím centrum po hlavní silnici. Byla tady ale někde cyklostezka, nojo to musím tady odbočit a už šlapu po cyklostezce. Libuju si jak pěkně využívám ty pěkné cesty pro cyklisty, koukám do mapy, ještě osm kilometrů a čeká mě ještě jeden kopeček, co se dá dělat. Už mám trochu hlad a říkám si, že si dám svačinku ještě pod kopcem. Když tu koukám jak na zjevení. Babky prodávají med. Ty už jsem přeci ráno viděl. Dopr…. Já v Olotu nějak blbě zabočil a zpátky dojel skoro až k rannímu kopci. No to se mi ještě nestalo. Jak jsem jel zpátky po cyklostezce, vůbec mne nenapadlo, že jedu stejnou cestou. Otáčím to a šlapu zpátky do Olotu. Cestou míjím stejné věci a nechápu jak jsem si toho nevšiml. Když jede člověk obráceně, vše připadá trochu jiné. Až babky s medem, naštěstí. Teď už koukám do mobilu a ověřuju každou odbočku. Projíždím Olotem a za ním stavím v prvním baru na pivko. Zajel jsem si 20km, no pěkný. Z Olotu jedu přes vesničku San Esteve d’en Bas a zase koukám cyklostezka. No zkusím to a po chvíli koukám na mobil, že jedu zase jinam. Už nic, jedu po silnici. Musím vyšlápnout asi 300 m do pěkného krpálu abych se vrátil na svou cestu. Za vesničkou je asi 2km kopeček a oak docela dlouhé 25 km mírné klesání do města Anglis. Cestou se zastavuju na svačinu, dopíjím tonik a spořádám půlku čokolády. Posledních 5km před městem Aigle mě zase zláká cyklostezka, ale pořádně jí prověřuju, aby mě nikam neodvedla. Moc pěkná cesta mimo silnici. V Angles si v půl páté dávám rádler. Čeká mě ještě 25 km a dva mírné kopečky. Ty mám po 8km za sebou a už se můžu těšit na cestu relativně po rovince až do kempu. Odbočuju na šotolinovou cestu do borovicového lesa. Vše se změnilo. Jsem na jihu, všude řvou cikády a je výrazně tepleji. Po chvilce cesty lesem dorážím k oplocenému kempu. Už od recepce vidím, že je zde Bar a bazén. Prostě Španělsko, to je super. Jsem tu i z dnešní zajížďkou už v šest, takže mám hodinku na koupání a pak šup do baru na pivko a večeři. Stan stavím jen vnitřní díl. V noci má být 20 stupňů. Jsem taky v nadmořské výšce 80mnm, takže rosa by asi být neměla. Tráva v kempu je úplně žlutá. Dávám si pivko s Fantou. S holkama v baru se domlouvám na jídle. Mají mraženou pizzu nebo prý dělají bagetu s něčím. Ukazujou mi v lednici vepřové, kuřecí, salsiču, párky, rajčata papriky a všemožné ingredience. Objednávám bagetu speciale, může být se vším, hlavně né párky. Uvidíme. Fantastická bageta plněná paprikami, rajčaty a pěkně upečenými vepřovými plátky masa vše zapečené se sýrem. Prostě mňam mňam. “fue genial” Pivo Estrella Damm taky ujde. Dnes půjdu spát spokojeně najedený. Je 25 stupňů. Důchodci v kempu už se schází v baru. Za chvilku začíná bingo, tak snad mě nebudou moc budit.
Dnes najeto jen 105,91 km čas 5:38
CELKEM 1005,34 km čas 74:27
Průměr 18,8 max 49,05
Nahoru 603 m max 890 mnm
Průměr nahoru 3% max 12%
Dolu 1346 m Průměr dolu 2% max 10%
