Den 10 – Středa 16.9.2020
Noc nebyla až tak ideální, vedle v kempu si udělali nějaký koncert a minimálně do jedné hodiny řvala hudba ale i osazenstvo kempu na plný pecky. Nemohl jsem vůbec usnout, ale pro špunty do uší jsem byl línej vstát. Nakonec se budím v až 8.30. Spal jsem na terase camperu, takže nemusím balit stan. Jdu rovnou na snídani. Opět klasika, ono totiž tady v kavárně ani nic jiného nemají. Po snídani dobalím a hned od jezera je to pěkně do kopečka. Žádný slabý stoupání hnedle 10%. Tak, na kruháku doprava, ale jak dál, tady by se mělo někde zase odbočovat do leva do kopečka. Čumím do mapy a najednou přede mnou v odstavným pruhu, kterým si to šinu 10km /h zaparkovaný černý Fiat. Teď popíšu co se stalo asi během pěti vteřin. Vidím přední kapotu černého Fiata asi 1 m přede mnou. Zvažuju zabrzdit na brzdu, ale řídítka držím jen jednou rukou. V pravé mám mobil s mapou. Možná mozek vyslal signál ale prsty nechtějí. Raději pevně stisknu jednou rukou řídítka. Ozve se rána plastu o přední kolo. Naštěstí plast pruží, stejně tak i moje přední vidlice. Nicméně kolo svou vahou pokračuje dál a letím přes řídítka na kapotu. Instinktivně pouštím mobil na zem a levou rukou se odrážím v letu od kapoty. Kolo je postavené na předním kole, ale naštěstí ho odrážím zpět na silnici. Z otevřené brašny letí powerbanka a další věci na zem. Teď už čas běží zase normálně. Zvednu kolo a kontroluju jestli není osmička. Je na tom dobře. Kontroluju auto a taky naprosto v pořádku, ani škrábnutí. Z baráku se najednou vysouká baba a něco mumlá. Asi slyšela ránu. Vzhledem k tomu že nikde není vidět vůbec žádné stopy po tom co se stalo. Volám na ní že je vše OK. Zvedám věci ze země a trochu otřesen sedám na kolo a pokračuju dál. Před každou další odbočkou raději zastavím abych se podíval kam dál aspoň dneska, než mi zase otrne. Kousek del u silnice je servis Vespa. Mají jich tu vystaveno spousty starých modelů, které tu starší pán opravuje. cena takové starší je prý 7000 eur. Přejíždím přes další kopeček přes Roppolo a Castelo. Pak už to jde se mnou z kopečka. V Salussola odbočuju za mostem přes řeku Elvo a začíná rovina mezi kukuřičnými poli. Jedu přes Buronzo a Rovasenda v kuse až do Gattinery. Tam kolem jedné stavím v jednom baru u cesty a doplňuju tekutiny dvěma pivky s lemon sodou. Mám v nohách už 45km a ještě mi 25 km zbývá ke břehu Lago Maggiore. Taky už to bude trochu do kopečka. Pořád mi vrtá hlavou co budu dnes a zítra u jezera dělat. V hlavě mi dozrává nápad jezero objet dokola. Vyhlížím si tedy camp ještě o 42 km dál po západním břehu jezera. Vyrážím posilněn pivkem a dobrým nápadem. Přejíždím kopečky před jezerem přes městečko Borgomanero až do Arony na břehu Laga. Cestou v Aroně v Lidlu kupuju moje oblíbené pití tonik pampelmo a taky 4 kusy 25 metrové fólie na zabalení kola do letadla, abych zítra nemusel nikde nic shánět. V Aroně na promenádě stavím v půl čtvrté na oběd. Tak výborné Spaghety alla carbonnara jsem opravdu co pamatuju neměl. Zapíjím sklenkou prosseca a vyrážím na 43 km dlouhou cestu kolem jezera do vyhlídnutého campu, naštěstí skoro po rovině. Projíždím spousty menších vesniček a kousek za nejzápadnějším výběžkem i větší město Verbania. Pořád se chystám že zastavím v nějaké gelaterii na zmrzlinu , ale odkládám to tak dlouho, že už žádná otevřená není. Kousíček za městem Ghiffa je už odbočka ke kempu La Sierra. Majitel je v pohodě, hned mě ubytuje na druhé terase, kam vede kratičká 15% strmá asfaltová cesta. Kemp je totiž ve stráni na úpatí laga. Jdu se hned vykoupat do jezera, je šest hodin a brzy se bude stmívat. Cesta k jezeru je podchodem pod silnicí, ale pláž je otřesná. Všude jsou naplavené kusy suchého dřeva, takže asi 5 metrů pláže je potřeba přejít po naplaveném bordelu. Ve vodě jsou dosti velké kameny. Voda je příjemně studená ale krásně čistá. Plavu asi 10 minut, než mě to omrzí. Pak zase vylézt nahoru ke kolu a slézt zase dolů do sprch, které jsou v domku u silnice. Pak teprve stavím stan a vyrážím zpátky po silnici asi 2 km do restaurace na břehu laga. Objednávám si pizzu Al. Salame a pár sklenek prosseca. Je příjemně teplo asi 22°C a je mi fajn. Je už úplná tma. Hraje příjemná muzika a pozoruju světla města Luino na druhém břehu jezera. Ještě mě čeká cesta zpátky a výšlap ke stanu. Takže brzy se zvedám a jedu spát.
Dnes najeto jen 116,19 km čas 5:54
CELKEM 812,89 km čas 61:18
Průměr 19,73 max 51,52
Nahoru 617 m max 449 mnm
Průměr nahoru 3% max 15%
Dolu 618 m Průměr dolu -2% max -12%
