Den 11 – Čtvrtek 22.6.2023
Budík sice zvoní ale trochu si ještě prosím. Najednou začnou padat kapky na stan, takže mě to nakonec vytáhne z postele, z karimatky, ale nakonec z toho naštěstí nic není. Alespoň jsem tedy vstal dřív než jsem chtěl. Platím kemp a posouvám se kousek k jezeru do maríny na snídani. Croassanty ještě nemají ale pěkné tyramisu a kávu. Sedí tam australský pár cestovatelů s koly naloženými víc než já. Pán vysvětluje, že jedou na 30 denní výlet z Holandska do hor. Mají zajímavá skládací kola na přepravu letadlem. V 9 hodin nasedám a jedu si pohodovým tempem podél jižní strany Ženevského jezera do Ženevy. Mraky se rozestoupili a svítí pěkně sluníčko. Za chvíli přejíždím hranici do Francie. Místy vede cesta po silnici místy po cyklostezce kousek výš nad silnicí, ale žádné dramatické stoupání se nekoná. Před jedenáctou projíždím městem Evian, kolébka to věhlasné vody Evian. Je vidět, že město na tom profituje. Vše je pěkně upravené, cyklostezky široké, parky upravené a krásně zelené. Z Evianu se dostávám po cyklostezce podél vody až do Thononu. Zastavuju u stánku přímo u jezera, když tu se najednou spustí rychlý slejvák, sotva se stačím schovat. Přišlo to ve správnou chvíli, než se vyprší stíhám dvě malé Panaché a vyřizuju nějaké pracovní záležitosti. Sazka vede ještě chvilku podél vody až do přístavu Sciez a dál si cestu zkracuju po hlavní silnici až na hranici Švýcarska. Ve městě Douvaine ještě ve Francii se chci naobědvat, ale jsou přesně dvě a všude mají zavřeno. No nic najím se až v Ženevě, nebo někde na předměstí. Dorážím do Ženevy, projíždím po nábřeží a užívám si poslední den triku. Tedy předposlední, zítra ještě pojedu na letiště a z letiště v Praze domů. Fotím si fontánu v jezeře a jdu až těsně ke stříkajícímu gejzíru. Voda tryská do výše 140m rychlostí 200 km h což je 500 litrů za sekundu . Oficiální název Le Jet d’eau de Geneve. Funguje od roku 1886 na trochu jiném místě. Sem byla přemístěna až v roce 1891. Je vedro a u jezera moc restaurací není, tak hledám a kousek od parku Plainpalais na náměstí Place du Cirqe je zahradní restaurace Glacier Remor. Zas až taková zajížďka to nebyla. Burger Italian je dnešní hit dne a i můj. Maková houska, té jsem se na jídelním lístku trochu bál, výborné maso, parmská šunka, gryuére sýr, k tomu salát s dipem a brambory ve slupce se zakysanou smetanou. Byla to dobrota. Zapíjím to Panaché, platím a žene se nějaká bouřka. Najednou se setmělo, nestal jsem objet ani dva bloky a spustil se takovém slejvák, které jsem dlouho nezažil. Lidem to obrací deštníky a všude tešou potoky vody. Koukám na radar a raději 20 minut čekám pod pergolou než přejde to nejhorší. Pak už jedu, déšť nedéšť. Bunda Tilak je v tomto nedocenitelná, je dost dlouhá pod zadek a vejde se mi do kapuci i helma. Přejíždím Le Rhone po jez elektrárny Barrage du Seujet, která se používá pro regulaci výšky vody v Ženevském jezeře. Na druhé straně mě čeká překvapení, cyklostezka pokračující do výtahu na vyhlídku a skrz dům na druhou stranu k trati. Prší, ale cyklostezky v Ženevě jsou všude, na každé ulici, na každé křižovatce. Také tu spousta lidí používá kolo, cestou mě dokonce předjížděla pošťačka na speciálním elektro-kole s vozíkem vpředu a přívěsným vozíkem vzadu. Měla ho plný balíků. Celkem snadno vyjíždím kousíček na periferii a kotvím v kempu co nejblíže letišti. V recepci mě spásli o 26,5 CHF, ale žádný přístřešek tu v kempu nemají, jen recepci. Ještě půl hodiny tu čekám než přestane pršet abych postavil stan. Dobíjím telefon a dopisuju deník. Déšť přestává, ale stále trochu poprchává. Snažím se stan postavit bleskovou rychlostí, ale stejně se i dovnitř trochu vody dostane, měl jsem počkat ještě půl hodiny, to přestalo pršet úplně, ale už jsem chtěl mít zabydleno a jít do sprchy. Je to kemp, kterému bych moc bodů nedal. Sprchy čisté, ale to je asi vše. Místo na stany neposekané, tráva s kůrou a hlínou . Pod stromy je nějaký špinavý kempingový stolek a dvě plastové stoličky. Tak alespoň ty po důkladném očištění poslouží k uvaření večeře. Dneska mám bramborovou kaši z hovězím masem, sýr Saint Marceellin s baženou a dokonce si poprvé vařím citrónový čaj. Je devět hodin, tak půjdu pomalu spát. Zítra vstávám časně abych vše stihl na letišti odbavit. Spím v 393m a je 16°C. Zalezu do stanu a už zase prší.
Dnes najeto jen 77,76 km čas 4:53
CELKEM 811,15 km
Průměr 15,72 max 41,61
Nahoru 333 m max 460 mnm
Průměr nahoru 3% max 10%
Dolu 377 m Průměr dolu -2% max -11%
