Den 2 – Úterý 13.6.2023
Vstávám až v 7:30, když 3x ignoruju budík. Snídaně ujde, alespoň nemusím nikde stavět. Stíhám vyrazit v 8:30 ale už prší, takže po pár metrech oblékám nepromokavou bundu. Nepromokavé ponožky jsem si vzal už ráno. Mírně stoupám do vesničky Depot, kde budu odbočovat na Passo Finestre. Na ceduli je ale pass označen “OVERT” neboli zavřený. Asi pro auta, no co, maximálně se vrátím. Stoupání je pořádné hned zpočátku 9% místy 10%. Prší stále víc, protože vjíždím do mraků. Volím zastávkovou strategii, že každých 100 výškových metrů zastavím, dám si vodu a hroznový cukr nebo ovoce Haribo. Na tachometru na počet km vůbec nekoukám. Silnice vede borovicovým a modřínovým lesem. Zhruba v polovině cesty se silnice mění na pěknou šotolinu, ale sklon se trochu zmírňuje, takže cesta dobře ubíhá. V jednom úseku cesty je stavební mechanizace a opravují tam zídku proti sesuvu silnice. Tedy teď tam nikdo nic nedělá. Proto je asi pass zavřený, to je pohoda, alespoň nejezdí žádná auta. Jedu dal až do 2000 m, kde opět začíná asfaltka. To už mám nahoru jen pár set výškových metrů. Je mlha a viditelnost tak 100m. Míjí mne dva náklaďáky a shora je slyšet bagr. Tak to bude ještě možná něco horšího. Taky jo, vršek pasu je totálně rozježděný od náklaďáků i cesta dolů, kam mám namířeno. Bahno a vyjeté koleje kam se podívám, do toho leje. Tak tady je ten overt, to je jasné. Autem by tu nikdo neprojel. Náklaďáky vozí štěrk na silnici dolů, vyjeté koleje hluboké až 20 cm. Znenadání se tu z druhé strany zjevuje motorkář na velké silničce Duccati. Úplně hladký vzorek gum. Tak dobrý, vypadá to že to půjde i dolů. Snažím se vyzvědět jak to tam vypadá se silnicí, ale stále něco brblá Italsky. Nejsem schopen mu porozumět nic, kromě due kilometre. Takže problém bude asi 2 km dolů. Alespoň mě fotí u cedule Colle Finestre 2176 mnm. Je to trochu oříšek, protože odstoupit s foťákem do bláta nejde. Stále hustě prší a teplota 10°C není úplné vedro. Snažím se vyhnout blátu po krajnici ale moc to nejde. Jedu bokem po trávě a asi po 100m je silnice uprostřed trochu sjízdná. Problém je ale v každé zatáčce, protože náklaďáky ji nevytočí napoprvé, takže tam párkrát zacouvají a je z toho tankodrom. Dva kilometry se trápím kličkováním v bahně šnečím tempem. Naštěstí jako zázrakem přestává pršet a konečně objíždím náklaďák, nakladač a válec, který cestu zespoda nahoru upravuje do finální zpevněné podoby. Dál už trochu zrychluju na uválcované pěkné šotolině. To pokračuje dalších 8km. Dál už je pěkný asfalt s nespočtem serpentin které mě dovádí až do města Susa na druhé straně hor, které jsem přejel. Teplota se zvýšila z šílených 10 °na přijatelných 14°C. Stejně mám úplně zmrzlé ruce. Ještě že jsem si vzal nahoře dvě bundy, asi bych zmrznul. V Suse dokonce na chvilku vysvitne sluníčko a tak mi vše za přispění větru a slunce pěkně uschlo. Obědvám horalku a razím dál dokud svítí. Chci dojet do Oulx. Je to ještě 25 km a bohužel stále do kopečka, ale jen mírného. Zase začíná mrholit. Jedu přes Chiomonte a dál přes Exilles kde je v údolí ohromná pevnost Fort of Exilles. Dělám časté zastávky, bo energie dochází. Před Selbertrand překonávám poslední stoupání a teď už jen pár kilometrů do Oulx. Mám tam vyhlédnutý kemp Prevey. V 18:30 už volám na číslo uvedené v recepci. Domlouvám spaní ve stanu, protože chatičky jsou všechny zabrané jako privátní. Cena 18 Eur je OK. Zrovna neprší, tak stavím stan. Věci suším na šňůře terasy jedné z mnoha opuštěných privátních chatek. Dávám si horkou sprchu a jedu asi 1,5 km do Oulx na večeři do pizzerie. Jdu spát po desáté a doufám, že bude počasí zítra přívětivější. Spím v 1.060m.
Dnes najeto 68,15 km čas 7:36
CELKEM 143,15 km
Průměr 8,8 max 41,61
Nahoru 1950 m max 2176 mnm
Průměr nahoru 4% max 14%
Dolu 1752 m Průměr dolu -6% max -14%
