Den 7 – Neděle 18.6.2023
Ráno jsem neměl ani mokrý stan. Sluníčko svítí. Hned kousek je kavárna a naproti pekárna, kde mají výborné ještě teplé croassany. Objíždím jezero, přehradu Lac du Verney a začínám stoupat v městečku Oz na Pas Col du Sabot 2130m. Je to převýšení 1400m. Vyjíždím totiž z 722 m. Stoupání je, jak se dalo předpokládat celou dobu plus mínus 10%. Nicméně si stanovuju plán že si dám pauzu až v 1.500 mnm. Je dost vedro a pomáhá mi když zastavím u pitkami pumy a namočím si ledovou vodou hlavu se šátkem, který pod helmou kvůli úpalu .Kolem poledne se začínají honit černé mraky a za chvíli je tady malá přeprška. Beru na chvíli bundu, ale je to celkem zbytečné. Jsem víc mokrej pod bundou. Cesta vede přes pár vesniček, větší Vaujany a La Vilette. Pak už je stoupání jen loukou a kamením. Cestou není skoro žádný provoz, protože se jedná o slepou silnici pro auta. Na druhou stranu vede jen pěší stezka, ale nebudu sjíždět zpátky do 722 m, když můžu 3 km po stezce sejít na druhou stranu hory La Rissiou do 1.700m a pokračovat dál kolem jezera Lac du Grand Maison. Nahoře jsem v půl třetí a asi úplně nevhod pro páreček Francouzů, kteří si sem na vrchol vyjeli autem. Slečna sedí na místě spolujezdce opačným směrem a spolujezdec není vidět. Nebojte, nijak dlouho se tu nezdržím, jen pár vrcholových fotek a jdu s kolem dál po pěší stezce dolů. Překonávám sněhovou plochu a dál vede stezka po kamení s trávou. Je to hodně prudký sráz na to abych nasedl na kolo, tak to raději scházím pěšky. Skála se mění v louku a za pár desítek minut docházím ke skalní hraně 70 m nad hladinou přehrady. Z hrany vede příkrá stezka přímo dolů k přehradě. Nejsem si jistý prudkým srázem a volím raději delší trasu která se domnívám bude mírnější. Není !! Pěkně jsem to zvojtil, nejenom, že slézám 70 m po stejné skále akorát z druhé strany a zarostlé trávou, takže to víc klouže. Ale klesám dal o dalších 90 m stejně složitou cestou. V jednom místě musím přelézt s kolem kamenitý sesuv. Balancuji po příkrém svahu na skále a každý krok musím několikrát zvažovat, aby se mi neskutálelo těžké kolo dolů. Zatáčky jsou tak strmé, že každou balancuju na brzdách abych kolo zlomil o 180°na druhou stranu . Nakonec jsem se dostal po 40 minutách dolů a jediné co jsem tím docílil, že jsem se dostal o dalších 90 výškových metrů pod přehradu, které musím ve třech serpentinách vyjet. Je to ale samý písek a kamení. Stoupání celou dobu 9% a kolo se stále boří nebo odskakuje od kamenů do stran. Fakt si nadávám jak jsem to bravurně vymyslel s delší trasou. Na hrázi chvíli odpočívám a cpu do sebe vaničku čokolády, kterou mám schovanou z první snídaně. Dál vede cesta kolem jezera Maison. Mírné stoupání je pohodička. Teď musím z 1.700 m vyšlápnout na 6,5 km 300 výškových metrů na pas Col de Glandon ve výšce 1.924 mnm. Nálada je opět výborná a výhledy na jezero a hory nepopsatelné. Lehce po 17 hodině jsem nahoře. Stánek s občerstvením zrovna zavírá, ale paní je v pohodě a prodává mi Oranginu, vodu a banán. Teď už mi zbývá jen sjet 26 km z kopečka, přes město Sain Colomban des Villards až do údolí. V Sainte Marie de Cuines odbočuju doleva po proudu řeky L’Arc, tedy stále z mírného kopečka. Kolem půl sedmé přijíždím do kempu Les Lacs de Maurienne ve městě jak jinak než Sain Rémy de Maurienne. Vedle kempu je jezero Lac Vert ke koupání, ale nějak se mi do vody nechce. Sprcha bude stačit.Mám sice zásoby, ale je tu restaurace, tak si dám něco dobrého. Tolik zeleniny jsem dlouho neměl. Dal jsem si salát s kozím sýrem grande a měl jsem problém ho sníst. Už bude skoro 22 hodin tak jdu na kutě. Snad nebude pršet, honí se nějaké černé mraky. Je docela teplo 19°C a pořád jsem nějaký rozhicovaný. Spím jen v 414 m.
Dnes najeto jen 57,69 km čas 7:03
CELKEM 423,32 km
Průměr 8,17 max 58,95
Nahoru 1.676 m max 2.130 mnm
Průměr nahoru 7% max 13%
Dolu 1.781 m Průměr dolu -6% max -30%
