10.08.2024 Sobota Den 009
Ráno je vymetená obloha, dneska bude pařák. Vařím si citrónový čaj a přitom balím. Většina lidí v kempu má ve výbavě svítivá oranžová lana, helmy a neopreny. V další vesnici Lodrino se do řeky Fiumine Ticino, podél které jedu proti proudu, vlévá z horského masivu říčka Boggera, která umožňuje ve svém korytě provozovat adrenalinový sport canyoning. V kempu nic nenabízí, takže se přesouvám po cyklostezce mezi kukuřičnými políčky, které se postupně mění na vinnou révu až do Biasca. Tam zastavuju u kavárny a snídám croissant s espresem. Cesta vede stále mírným stoupáním. Větší sklon začíná až ve vesnici Giornico. Je potřeba vystoupat do dalšího údolí. Zleva mě obklopuje pohoří dvoutisícovek Valle Leventha a po cyklostezce č.3 stále podél říčky Ticino dojíždím v půl druhé do města Faido. Na náměstí se schovávám pod střechou restaurace a obracím do sebe hned tři Panaché a k tomu Panini s šunkou a sýrem. Tentokrát je křehoučká a moc dobrá. Z Faido to zase trochu stoupá a je vedro k padnutí. U každého pítka stavím strkám do vody hlavu a piju další a další litry vody. Cestou se dávám do řeči s několika cyklisty. Sdělujeme si naše plány a trasy odkud kdo jede. Poslední úsek před Airolo je po silnici a sklon se trochu zvedá. První otevřená kavýrna či hospoda je můj cíl a hasím hned žízeň citronádou. Kousek po cestě je Coop, musím dokoupit něco na večer, vypadá to, že budu spát mimo civilizaci. Kupuju půllitrové víno primitivo, grepový džus, ovoce na ráno, sardinky a žampionovou polévku v pytlíku. Dnes není nikde nablízku žádný kemp, tak aby bylo co jíst večer i ráno. Pouštím se na poslední úsek 9 km stoupání údolím Val Badretto ale než vyjedu z města zaujala mne řada restaurací. Mám výborný čas, je půl páté a na místě budu tak za hodinku max. za hodinku a půl, tak ještě stavím na polévku a Panaché. Polévka zeleninová, měla být krémová, ale skoro si myslím že mi dali minestrone. Nicméně neremcám, protože byla výborná. Teď už nasedám na kolo a šlapu poslední úsek stoupání po silnici, která je obklopena zalesněnými kopci. Projíždím vesničkou Fontana , míjím Badretto, jehož kostel je pěkně nasvícen zapadajícím sluncem. Těsně za Badretto přejíždím řeku do lesa, jak jsem si naplánoval. Je tu lavička s pítkem a krásné místo na spaní ale naproti je pár chat a u jedné z nich griluje rodinka na terase. Ptám se tedy, zda tu mohu v lese složit hlavu. Nic ptoti tomu nemají, ukazují mi, kde můžu postavit stan, že v pítku je pitná voda, a dokonce se ptají, zda s nimi nepovečeřím. S díky odmítám, mám vlastní zásoby. Stavím stan a jdu se umýt do řeky. Ticino je opravdu horská řeka, prudká, samá peřej. Pod mostem je úsek, kde se vrací voda, tak jen rychle namočit umýt, moc dlouho se to nedá vydržet, voda je jak žiletky. Na lavičce u lesa si vařím instantní kung pao, dojídám bagetu se sýrem a salámem a zapíjím to grepovým džusem a červeným Primitivem Salento 2022, které se mi zatím v pítku ochladilo na požadovanou teplotu.
Je osm hodin. Dopiju vínko, odešlu fotky, půjdu si zacvičit a do hajan. Noc bude zase teplá, stále je 23 stupňů a jsem už v 1.384 mnm.
Dnes najeto 62,41 km Celkem 649,26 km
Čas 5:09 Celkem 50:12
Nahoru 1.164 m Celkem 9.913 m Dolů 113 m Max 1.384 mnm
