Rakousko Italie Lichtenštejnsko Švýcarsko 2025

Den 011  5.8.2025          Úterý

Večer jsem nemohl usnout. Měl jsem úplně zmrzlé nohy a dvě hodiny jsem se snažil zaspat. Ráno mě probudilo sluníčko. Konečně. V noci mě nic nesežralo a můžu se vydat chladným ránem dál. Nejprve pár kilometrů z kopečka k odbočce do tunelu, který vede pod horou Munt la Schera do Italie k Lagu di Livigno a dál do Livigna. Od tunelu se pouštím na první stoupání do pasu Fuorn v 2.149 m. Je to jen kousek, převýšení 400 m. Stoupám Švýcarským národním parkem. Stromy jsou tu kupodivu i kolem 2000 m. V půl jedenácté jsem na vrcholu. Dávám si tam snídani. Čaj, kávu a ořechový závin. Prý místní specialita. Vyhřívám se na terase na sluníčku a shlížím do dalšího údolí Val Müstair, kam se hned pustím.

Klesám podél říčky Il Rom až do Sta. Maria Val Müstair. Tady je odbočka na Umbrail pass a hned za ním o 260 metrů výše Stelvio pass. Stoupání až nahoru měří 16 km. Dělím to po pěti. První zastávka je po pěti kilometrech v zatáčkách u hotelu Alpen Rosse, ve 13 hodin, kde se osvěžuju Aperolem a napodobeninou Almdudlera. Povídám si tu s čechem a jeho dcerou. Jsou tu na dovolené, spí na Stelviu v Tibet Hütte, prý za 65 Eur a stoupají na Stelvio ze všech tří možných stran. Další zastávka po 5 km je již mimo les, před poslední sérií zatáček na Umbrail pass u opuštěné stavby Muraunza ve 2200 mnm. Okolo se rozprostírají louky s pasoucími se kravami a okolní PIZ pohoří – Piz Umbrail 3033 m, Piz Stables 2955m a další Pizy… Pak už šlapu až na Umbrail Pass ve výšce 2501 m, kde si chci dát něco dobrého před posledním výstupem na Stelvio. Vše je opuštěné a zavřené. Odpočívám na Švýcarsko, Italské hranici ve stínu jedné opuštěné stavby a doplňuju energii půlkou tyčinky. Poslední 4 km s převýšením 200 m nahoru je už pohoda.

Na Stelviu v 2.760 m jsem v půl páté. Je tu fůra stánků, lidí a velký zmatek. Dělám vrcholové foto stejné jako před deseti lety a ve stánku s buřty se dávám do řeči se Slovenkou Monikou. Před pár dny tu projížděl kamarád ze střední školy Karel s manželkou Patrikou na motorce a na grilu tu nechali svou vrcholovou nálepku. Dávám si u ní jelení klobásu v ciabatě s pečeným zelím, cibulkou a spoustou majonézy. Musím uznat, že je opravdu výborná. Zdržuju se tu docela dlouho. Po půl šesté sjíždím dolů do Bormia. Je to pořádný sjezd s 37 zatáčkami, které se v jednom místě klikatí nad sebou jako harmonika. Projíždím spoustou tunelů a asi za hodinku už sedím v Bormiu na náměstí v restauraci s Aperolem v ruce. Je tu dost nabito, přisedl jsem si tedy k nějakému Švýcarovi k malému stolečku na sedačku. Nabídl jsem mu na šérování pochutinky, které mi přinesli k Aperolu a povídáme si o ježdění na kolech. On je elektrikář a rád vyjíždí a sjíždí neschůdný terén, já mu vysvětluju, že se elektrokola bojím. Nechci ho ani zkusit, abych se na normální kolo neodvyknul.

Z Bormia pokračuju pár kilometrů do mírného kopečka údolím Valfurva už zase národním parkem, tentokrát „Parco Nazionale dello Stélvio“ do Sant´ Antonio, kde mám zabukovaný penzion Albergo Zebrú za 120 Eur se snídaní. Nejlevnější varianta v téhle oblasti. Není tu camp a penzion je na cestě na zítřejší stoupání. Cestou ještě kupuju u místního opraváře kol brzdové špalky za 6 Eur. Nabízel mi i za 22, ale potřebuju jen rezervu. Kousek od penzionu je krámek. Mají moji oblíbenou Sweppes Pampelmo, broskve a švestky ke svačince. Penzion je krásný z barem otevřeným do půlnoci. Ubytovávám se a po cvičení a sprše jdu dolů si dát něco k snědku. Žel nevaří tu, ale hned vedle je restaurace nevídaná Le Ligamole. Tak tu zkouším štěstí. Jedná se o nějakou degustační restauračku, nabízejí mi bramborový dort s houbovou omáčkou, zmrzlinu s jahodami a suché červené. Bramborový dort je nějak přemrzlý. Reklamuju ho a dostávám místo toho tatarák. Nahrubo nakrájené kousky masa s dresingem a lupením.  Víno je famózní. Cena už tak ne. Za předkrm, zákusem a dvě sklenky platím 50 eur.  V hotelu si dávám ještě jednu skleničku na dobrou noc aby se mi dneska lépe spalo. Zítra šlapu nahoru na pass Gavia a domluvil jsem se s paní z penzionu, že si tu nechám brašny, abych je nemusel tahat nahoru, když se budu tudy zase vracet. Je už skoro jedenáct. Dopiu vínko a jdu chrupat. Dnes spím v 1360m.

Dnes najeto 71,88 km                   Celkem 869,45 km
Čas na kole 6:51                            Celkem 74:29
Nastoupáno  1.878 m                   Celkem 16.666 m
Průměr 10,5 km/h
Dolů 2.381 m

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *