Den 004 29.7.2025 Úterý
Dnes je první den krásně. Modré nebe a sluníčko už vykukuje za horami. Snídaně výborná, co si člověk zamane a ještě k tomu volské oko ze slaninou, kapučínko a čaj. Od penzionu hnedle pokračuje kopec. Nahoru asi 12 km, ale s docela pohodovým 6-7% sklonem. Stoupám malebným údolím Wailental (německy) Valla de Valtina (italsky). Je to kousek od hranic a vše tu je pojmenováno oběma jazyky. První zastávku dělám až v půlce kopce po 6km. Jede se dobře. Les končí v 1.800 mnm, pak ještě řídké smrky a od 1.900 m jsou okolo jen krásné zelené rozkvetlé louky. Nahoru dělám ještě jednu krátkou zastávku a kousek po dvanácté hoině jsem nahoře. Jaufenpass – Passo di Monte Giovo 2.094m. Osvěžuju se Coca-Colou a v půl jedné už brzdím zalesněným údolím Valai Racines až do městečka Vipiteno do italské části jižního Tyrolska.
Tam začíná dnešní druhé 14 km stoupání do 2.211 m do sedla Passo di Pennes. Sklon je trochu horší, ale snažím se první zastávku udělat až po 5 km. Stoupání začíná na úpatí Monte Mandol a stáčí se k jihozápadu kolem Cime di Stivles. Celou dobu je silnice na pravé straně zaříznutá do skály. Začínají také serpentiny a ve vesničce Egg-Dosso musím žádat o vodu. Je příjemné teplo. Když se ztratí v 1800 m les začíná foukat. Údolí napravo lemují kopce dvoutisícové kopce. Poslední 4 km je v dáli sedlo vidět. Cesta k němu je jako jedna velká zatáčka zaříznutá do hory Cime Spectecola Punta. Na vrcholu v 2.211 m Passo di Pennes jsem v půl šesté. V restauraci si dávám k pozdnímu obědu vývar s nudlemi, čoko dort naší tety a espresso. Vše zapíjím Rádlerem.
Přemítám kudy dál, zda do Bozen (Bolzáno) sjedu 46 km silnicí s mnoha tunely přímo na jih a pak zpátky podél řeky Isarco do Chiusa. Což je sice 46 km z kopečka ale pak dalších 34km obklikou a do kopečka. Nebo jet zpátky dolů odkud jsem přijel a objet to vrchem z kopečka skoro o půlku kratší cestou. Volím rychlejší variantu. Sjíždím zpátky a zkratkou do Stilves si ještě cestu zkracuji o 6km. Odsud je to z mírného kopečka dalších 36km údolím Alta Val Isarco přes Fortezza a Aica proslulou celní pevností Franzenfeste. Odsud se stáčím stále podél Isarco na jih do dalšího údolí Valle Isarco vedoucího až do Bozen. Břed Bressanone (Brixen) opouštím silnici a pokračuju dál po cyklostezce podél Isarco. Je to stále z mírného kopečka, ale šlapat musím. Ryhlost je mezi 25-30km/h, takže cesta rychle úbíhá. V Chiusa v kempu jsem až v půl deváté. Je tu na recepci nějaký mladíček, cena j doscela vysoká, 32E za stan. Ale co se dá dělat. Kemp je pěkný, akorát tu nemají žádné lavice a stoly mezi stany. Po sprše jdu na terasu k bazénu, který je už zavřený, kde pár stolků je a tam si vařím večeři. Phad Tai – dehydrovaný, k tomu chleba s Majkou a čaj s citrónem. Jdu spát až kolem půlnoci. Nade mnou přes řeku na kopci Monte Sabion svítí benediktský klášter Monastero di Sabiona. Je docela teplo 18 stupňů. Svítí hvězdy a doufám že to vydrží.
Dnes najeto 99:46 km Celkem 275,08km
Čas na kole 8:41 Celkem 28:33
Nastoupáno 2.157 m Celkem 7.180 m
Průměr 11,45 km/h
Dolů 2.846 m
