Den 005 30.7.2025 Středa
Noc byla teplá a suchá. Stan mám ráno suchý z venku i zevnitř. Měl jsem otevřenou jednu stěnu a to pomohlo. Ráno se přesouvám do městečka Chiusa. Je tam pěkná ulička s restauracemi. Všude jsou vystaveny jízdní kola. Vybírám si místo na sluníčku u kostel Svatého Andrease. Výborné presso k tomu dva croassany a ještě vedle v bankomatu vybírám hotovost 250 E, už docházel cash. Vracím se zpátky ke kempu, odkud stoupá mírná silnice údolím Val Gardena přes St. Ulricht, St. Cristina a Sella až do 2.240 m do sedla Sellajoch. Cesta ubíhá rychle, sklon je 4-5% a zastavuju až po 10km . Další zastávka je zase po 10km v St. Christině na Rádlera. Odsud už je kopec trochu náročnější. Stoupání se zvyšuje na 8-10%. Další zastávku plánuju až po 6km. Sjíždím na cyklostezku a pěkně mě to dostalo. Nejenom, že musím kolo přenášet přes ohradu, ale šotolina kolem říčky Rodaval má kolem 12%. Po pauze při první příležitosti zase najíždím na silnici. Další zastavení až po dalších 6 km v 1.800 m na Rádlera v Plan de Galha. Odsud už mi k vrcholu zbývá jen 9 km. Kolem se už tyčí vrcholky Dolomit na jedné straně Lang kofel 3.179 m a na druhé straně Siera Gruppe se svou nejvyšší Piz Boë 3.152m. Tady smrky řádnou a končí až ve dvou tisících metrech. Ještě jednou odpočívám asi 1,5 km pod vrcholem. Projíždím turistickým střediskem pod vrcholem a před pátou jsem konečně po 40 km do kopce nahoře. Je tam restaurace a protivný pán. Už prý zavírá, takže polévku nedá, max. štrůdl a rádlera. No tak dobře, za 10 Eur to ale bylo dosti vysoko-horsky předražené.
Původní plán byl jet dolů jinou cestou, ale je to o 20km delší a musel bych ještě 300 m nahoru. Tlačí mě čas a je mi to jedno, tak jako včera volím nejrychlejší cestu jen z kopečka. Sjíždím 26 km do St. Ulrich Pontives, kde odbočuju a volím trochu strmější a přímější cestu dolů. Klesání se zrychluje a začíná nepatrně poprchávat, ale v rychlosti 40-50km/h to schne rychleji než přibývá. Podél říčky Rio Gardena jsem za chvíli zpátky v údolí v Waiabruck Ponte Gardena. Tam už najíždím na známou cyklostezku z Brixenu do Bolzana podél řeky Isarco. Klesání je odsud velice mírné, takže je zapotřebí šlapat, abych jel alespoň 25 kou. Je to ještě 28 km do kempu. Musím zabrat abych tam byl alespoň kolem půl osmé. Cyklostezka je parádní, cesta příjemně ubíhá a za hodinu už jsem v Bolzahu a teď ještě projet po Viale Druso přes celé město. Asi 3 km před cílem najednou rána a kolo začne brzdit. Zezadu se ozývají šílené zvuky. V první chvíli jsem myslel že se mi svlíknul plášť, brzdím jak to jde. Urval se nosič a překotil se dozadu. Nahoře na nosiči se vyklepali dva šrouby ze závitů a nosič padl i s brašnami na plášť kola. Blikačka jsem našel blikat v pořádku opodál. Ještě že vozím náhradní šrouby. Jeden se ztratil a ten druhý byl přidržený upevněným stanem. Oprava je otázkou chvilky. Kliku měla zadní pneumatika. Nosič na ni narval zadní blikačku i s plechovým držákem. Ještě že se to nestalo při sjezdu v 50 km /h ale jen v 25. Do kempu přijíždím díky opravě až před osmou. Recepce je zavřená a malé místo pro stany je dost naspané. Naštěstí nepotřebuji moc prostoru. Stavím stan v malé mezírce a jdu se zeptat do restaurace zda je třeba mít na večeři rezervaci a do kdy vaří. Je tu recepční, takže domlouvám i ubytko. Jdu do sprchy a pak na večeři. Vaří výborně a je tu dokonce Slovenka co mi obsluhuje. Volím pizzu půl na půl Diavola a Chefspeciale s Mozarelou Buffala a parmskou šunkou. K tomu výborné červené a docela dobré pivko na žízeň. Už sklízí, restaurace zavírá ve 22 hodin a je už 22.30. Jdu spát.
Dnes najeto 98,13 km Celkem 373,22 km
Čas 7:30 Celkem 36:03
Nastoupáno 1.728 m Celkem 8.908 m
Průměr 13,07 km/h
Dolů 1.996 m
