Den 008 2.8.2025 Sobota
Pršelo asi celou noc. Ráno v osm mám chvilku štěstí na zabalení, ale hned zase začíná. Včera jsem se ještě rozhodl že si opravím tachometr, do kterého zatéká a zamlžuje se. Podařilo se mi vyndat přední sklíčko, kudy asi vnikala voda. Ráno jdu vedle do DM drogérie pro vteřinové lepidlo a balíček prezervativů. Sklíčko lepím, a ještě pro jistotu dávám tachometr do kondomu, aby na něj přímo nepršelo. Snídám ovesnou kaši a vlastní kávu Drip It. Před desátou navlékám nepromokavé ponožky a bundu a vyrážím na 48 km dlouhé stoupání. Prší, ale jede se pěkně. Stoupání je mírné, jedu nejprve podél řeky Sanna a později odbočuju do údolí Paznaun podél řeky Trisanna. Ani se nenaději a mám za sebou 37 km s jednou malou přestávkou na půl fit tyčinky. Jedu přes See, Ischgl, Mathon a stavím až v Galtür v pekárně na gulášovou polévku k pozdnímu objedu.
Na vrchol je to ještě 11 km a odsud je kopec trochu prudší. Bohužel nemohu kontrolovat ani vzdálenost ani výšku a rychlost. Tím, jak jsem přilepil sklíčko tachometru vteřinovým lepidlem, tak z výparů displej úplně zbělal. Nevidím tedy nic. Tak jsem tedy asi můj dlouholetý tachometr definitivně zlikvidoval. Leje jako z konve a posledních 11 km překonávám na jeden zátah. Na vrcholu si kupuju před čtvrtou hodinou samolepku Bielerhöhe pass 2.040m. Dojídám tyčinku a bohužel musím zpět asi 7km dolů, protože silnice za passem je prý stržená a neprůjezdná již 2 roky Už mě na to upozornil chlapík v kempu, ještě že jsem to věděl v předstihu, žádné cedule s informací, že přejezd passu není možný jsem cestou neviděl. I když mi paní prodavačka nahoře v krámku říkala, že jsou cestou upozorňující cedule.
Sjíždím tedy zpátky k odbočce na Galtürem a stoupám dalších 5km přes Zeinisjoch 1.842 m ke dvou jezerům Strausee Kops a Vorbeckem Zeinis obklopené ze všech stran vysokými kopci sahajícími až do třech tisíc metrů. Chci se tu zastavit na čaj a trochu se ohřát, ale pro mlhu není vidět a vše je zavřeno. Je mi strašná zima, horší nežli jet v dešti nahoru, je sjíždět dolů bez šlapání ve větru. Opravuju zase brzdy, asi jsem špatně nastavil sklon, protože zadní jen po 7 km z kopečka v dešti přestala brzdit a strašně skřípe. To je od včera nová.
Odsud vede jediná cesta asfaltovým padákem z 1.800 m o 630 m níže na silnici pokračující z passu Bielerhöhe. Padák je to brutální, ve 29 serpentinách sjíždím 6 km dolů. Místy je klesání nad 20%. Je strašná zima a na kole se celý třesu. Hned v prvním městečku Partenen si v hospůdce dávám horký čaj a polévku s liškami. Fantazie. Teplo. Klepu se i v hospodě naž začnu trochu rozmrzat. Pak pokračuju dál údolím Montafon podél říčky s názvem Ill. Není to římská tři ani LLL ale ILL. Dolů vede krásná cyklostezka označená číslem 1. Objíždím městečka Gaschurm, Gortipohl, st. Gallen kirch a Galgenul a pořád pěkně z kopečka až do Tschagguns, kde se údolí Montafon rozšiřuje a skály ustupují do stran širokému údolí až k městu Schrms. Já mám namířeno ještě kousíček dál do Vandans do penzionu, který jsem si objednal cestou dolů přes Booking za 90Eur. Potřebuju teplo, sprchu a usušit věci.
Do penzionu dorážím až v půl osmí. Pokojík v 1.patře je super. Peru staré dresy a vše suším v pokoji. Bohužel topení netopí, ale je docela obstojně. Vařím si čaj a ještě si zajdu dolů do restaurace pro ciabatu s rajčaty a půl litru červeného. K tomu ještě dojídám housky s paštikou a sýrem od obědové gulášovky. Tachometr je asi kapůt. Sklíčko drží přilepené vteřinovým lepidlem a je celé bílé. Nejde odlepit. Použiju tedy pilku, kterou sklíčko na dvou stranách rozříznu a kleštěmi celé vylámu. A ejhle, display jde jakž takž vyčistit, alespoň aby byl čitelný a tachometr funguje. Budu ho tedy na tomto výletě používat. Jdu dnes spát až kolem dvanácté, měl jsem toho dnes dost. Usínám v 647 m.
Dnešní statistika podle MapMyRun a Mapy.cz
Dnes najeto 92,16 km Celkem 634,61 km
Čas odhadem 7 h Celkem 54:37
Nastoupáno 1.461 m Celkem 12.124 m
Dolů 1.589 m
